Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kráva

28. 11. 2012 21:00:26
Kolikrát už jste v životě nějakou osobu označili za krávu? Asi byste to na prstech nespočítali. Původně jsem chtěla napsat, že lidé mají mezi zvířaty celý arzenál nadávek. Ale když jsem si kromě krávy vzpomněla už jen na vola a slepici, zamítla jsem to.

Snažila jsem se najít, jak asi daná nadávka vůbec vznikla. Mimo jiné jsem si přečetla úsměvnou, však ne příliš věrohodnou historku, která zněla asi takto:

Měšťák si jednou vyrazil do vesnice a když potkal krávu, tak se chtěl zeptat, kdy mu jede nejbližší autobus. Ta mu však odvětila pouze „mů“. Prosťáček mešťáček tedy kráčel dál, a když potkal faráře, zeptal se ho, co to je za zvíře, které stále dělá jen „mů“. Ten mu znalecky odpověděl, že se jedná o krávu. Měšťák se otočil a nadšen z nového zjištění vykřikl: „Ty krávo!“ A z toho slastného pocitu, nebo možná taky proto, aby to slovo nezapomněl, si cestou domů neustále opakoval „ty krávo.“ Když se vrátil do města a uslyšeli ho ostatní, tak to opakovali po něm. (I ti, kteří nevěděli, co to znamená.) A z toho vzniklo, že takovou nesrozumitelnou odpověď může dát jen kráva.

Krávy jsou dle mého úžasná stvoření. Osobně jsem měla tu příležitost si tento názor utvořit během prázdnin ve Švýcarsku, kde jsem byla na šestitýdenním praktiku na jedné z farem. Denně jsem ke krávám chodila, abych je neohroženě zahnala do stáje, nakrmila, umyla,... (mimochodem takto se o některé své části těla nestarám ani já, a to nejsem prase) – vida, máme tu další zvířecí nadávku. Ačkoli celá práce byla doprovázena odérem z lejn, tak mě to neskutečně bavilo. A svým způsobem i naplňovalo. Oblečená do otcových montérek, na nohou gumáky a hlavu omotanou šátkem od babičky. Cítila jsem se dobře a to i navzdory faktu, že jsem smrděla od hlavy až k patě.

A tak se stalo, že mi bylo fajn ve chlívku, mezi krávama (hovno, kam se podíváš), kterým jsem umývala zadky. Lépe, než mezi kdejakými voňavými lidmi, kteří se se mnou dělí o bezcenné a falešné názory. Zkrátka jen aby se zavděčili. To kráva nemá zapotřebí ani omylem. Když se jí něco nelíbí, dá vám svou nevoli jasně najevo. Nejčastěji zapomocí svých nohou nebo v horším případě rohů.

Díky mé nové zkušenosti se švýcarskými krávami pro mne toto označení získalo jaksi nový rozměr. (Ovšem není kráva jako kráva, a jestli ty naše se chovají dle mravů českých, tak to potěš pán bůh). V každém případě vy, jež vás označím za krávu, buďte vděčny, neboť vám náleží přízeň má!

Autor: Martina Válková | středa 28.11.2012 21:00 | karma článku: 12.65 | přečteno: 1019x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

Iva Marková

Anežka a Jan

Anežka a Honzík, mladí manželé, jsou spolu pět let - skromní a nenároční, šťastní sami se sebou i s ostatními kolem sebe. Postavili si domek, dva malí caparti kolem nich...

25.11.2017 v 0:43 | Karma článku: 4.88 | Přečteno: 133 | Diskuse

Daniel Tomáš

Pravda bolí

Tak třeba já osobně jsem zastáncem a tradičním uživatelem lži. Nač si kazit život zbytečnou a hloupou pravdou, když si můžeme všechno tak krásně nalhávat a užívat pohody?

24.11.2017 v 8:49 | Karma článku: 22.58 | Přečteno: 1505 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Náhled do pekla v druhé světové

„Aby zlo zvítězilo, stačí, když slušní lidé nedělají nic.“ Toť citát Edmunda Burkeho, britského politika a filozofa ze začátku 18. století, který stojí na zadní straně obálky debutu Zimní muži Jespera Buggeho Kolda. Po přečtení...

24.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 283 | Diskuse

Tereza Lišková

18 věcí, které můžete dělat, když Vánoce klepou na dveře

Očumovat nádherně nazdobené výlohy obchodů plné blikajících světýlek a jiných vánočních cingrlátek, dokud nedostanete epileptický záchvat.​ Třeba.

23.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 306 | Diskuse

Marek Ryšánek

Aby nebylo pozdě.

Dnešní evangelijní podobenství nás již uvádí do tématiky, o které pojednávají oddíly tradičně čtené a vykládané na konci církevního roku. Mluví se v nich o konci našeho pozemského času, posledním soudu.

23.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 6.77 | Přečteno: 219 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 780
Teď už "odmaturantka", co si uskutečnila svůj sen a studuje žurnalistiku. P.S. Nemám ráda konvence, zato miluji hokej.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.