Obrana Šefrova

Vzhledem k negativním událostem, které následovaly po publikování mého článku „Bez nervů se želez se mnou za volant nelez“ (http://martinavalkova.blog.idnes.cz/c/341022/Bez-nervu-ze-zelez-se-mnou-za-volant-nelez.html), jsem okolnostmi nucena napsat článek, v němž bych ráda ospravedlnila autoškolu pana Šefra v Jablonci nad Nisou a jeho samotného.    

V první řadě jsem si vědoma chyby, kterou jsem učinila tím, že jsem v článku uvedla neúplné a zkreslené informace, čímž jsem porušila jedno ze základních pravidel etického kodexu bloggera, a pošpinila tak práci pana Zdeňka Šefra.

Nyní se pokusím celou situaci objasnit a vysvětlit tak, aby si úmysl předchozího článku čtenáři nevykládali jinak, než v jakém byl psán.

1. Článek, který jsem napsala, měl za úkol čtenáře především pobavit. Je psán s nadsázkou, proto je nutné mít k němu určitý odstup.
2. Z mých vět bylo prý vyrozuměno, že pan Šefr láká jen na nízké ceny. Tuto informaci bych ráda upřesnila. Výhodná cena kurzu, který jsem v loňském roce absolvovala, byla zapřičiněna faktem, že nás bylo pět, kdo jsme se dohodli, že do autoškoly nastoupíme a zároveň jsme byli studenti. Jednoduše řečeno jednalo se o tzv. skupinovou slevu.
3. Co se týče kvalitiy výuky, jakkoli to může vyznít křečovitě a nuceně, tak práci pana Šefra oceňuji, jelikož byl vždy pečlivý a k výuce přistupoval s nesmírnou zodpovědností. Za sebe mohu spontánně říci, že jsem s jeho službami byla spokojena. To, že já jsem poleno a zřejmě jsem k řízení stvořena nebyla, je věc druhá.

Zároveň bych se tímto článkem chtěla panu Šefrovi veřejně omluvit za nedorozumění a vyjádřit lítost nad svým činem. O to víc mě daná záležitost mrzí, jelikož jsem svou neuvážeností, ba dokonce hloupostí poškodila jeho práci, což jsem neměla v nejmenším úmyslu.

Kdo z Jablonečáků měl tu čest dělat řidičský průkaz právě u něj, nechť se k danému problému vyjádří, a pomůže mi tak snad i sníst, co jsem na cizím stole nadrobila...